Vosy

Jméno: Vosy – u nás žije několik druhů vos, podobných svým vzhledem i způsobem života. Nejběžnější jsou vosa obecná (Paravespula vulgaris), vosa útočná (Paravespula germanica), vosa lesní (Paravespula sylvatica). Největší je sršen (Vespa crabo).

Vývoj: Hmyz s proměnou dokonalou, žijící sociálním způsobem, vytvářejí kolonie (hnízda).

Vajíčka: Jsou kladena do buněk v papírovém hnízdě.

Larvy: Larvy jsou beznohé a jsou po dobu 4 týdnů krmeny dělnicemi, které jim přinášejí ulovený hmyz.

Kukly: Jejich vývoj trvá 2 týdny uvnitř buněk hnízda.

Dospělci

Samice (královny): Oplozené samice přezimují a na jaře začínají sami budovat nová hnízda. Každá taková samice vybuduje jedno hnízdo pro jednu nastávající sezónu. Koncem léta uhyne, dělnice hynou začátkem zimy. Přezimují jen oplozené samice, vylíhlé v tomto roce, které zakládají v následujícím roce nová hnízda nové generace vos.

Vzhled
Dělnice vos jsou sterilní samice, 10-20 mm dlouhé, s výraznou žluto-černou kresbou na těle. Mají po celý život 2 páry křídel, která jsou k sobě zaklesnutá, což vyvolává dojem jednoho páru. Mají žihadla jimiž bolestivě bodají, když se cítí být ohroženy, nebo když brání hnízdo. Budují papírová hnízda z rozžvýkané dřevní hmoty. Pečují o larvy samice a celé hnízdo.

Samice jsou stejně veliké, namísto žihadla mají kladélko, kterým kladou do buněk hnízda vajíčka.

Způsob života

Vosy jsou v ČR velmi běžné. Některé druhy svá papírová hnízda zavěšují pod střechy budov nebo do dutin stromů, jiné druhy budují papírová hnízda v zemi, dutinách stěn budov apod.

Projevy jejich přítomnosti

Všechny druhy vos obtěžují v letním období nalétáváním na nejrůznější potraviny a nápoje venku i v kuchyních, někdy i z velmi vzdálených hnízd. Začátkem podzimu intenzita nalétávání klesá. Bodnutí vos je nebezpečné především dětem a alergickým osobám.

Další doporučená literatura

Rupeš V. a kol.: Škůdci v domácnostech a boj proti nim, str.: 153, Nussberger, 2002

Rupeš V.: Příručka dezinsekce a deratizace, 2. vydání, str.: 190, Sdružení DDD, 2014